!REKLAMY!
!Minulý blog!

Chceš se spřátelit?

!!!ROZVRH POVÍDEK!!!

Pondělí: Chci jen zpátky domů!
Úterý: Sex(y) hračka jménem Naruto
Středa: Je to tvoje
Čtvrtek: Sex(y) hračka jménem Naruto
Pátek: I wanna make up right now
Sobota: What really for you I am?
Neděle: Povídka na přání

První kapitola - Končím s tebou Sasuke!

23. října 2010 v 15:50 | NaRuKo UcHiZuMaKi |  What really for you I am?
What really for I am?
Končím s tebou Sasuke!
!!!Shoune-ai 12+!!!
Naruto oranžová
Sasuke bílá


Co opravdu pro tebe jsem?
Tak tuhle otázku si pro sebe pokládám každé ráno, když tě vidím jak spěšně se oblékáš a s odbytou pusou na moje ústa a se slovy:
,,Tak zase večer, Usuratonkachi."
Odcházíš pryč ode mě.
Jsem pro tebe jenom hračka na osamocené noci, když tě nějaká tvoje fanynka v posteli omrzí a ty jdeš za mnou si znovu a opakovaně užít?
Nebo jsem pro tebe jenom obyčejný přítel, kterým si občas zašukáš?
Či jsem pro tebe něco víc?
Jestli jo, proč mi to nedáš sakra najevo?!
Teď i já konečně vylezu ze své postele a začnu ze země sbírat svoje oblečení, které ihned odnesu do koupelny a hodím jej do koše na prádlo. Pak nahý předstoupím před umyvadlo a začnu s ranní hygienou.

Po ranní očistě se jdu obléct do nových, čistých věcí a dojdu se do kuchyně konečně nasnídat. Mám hrozný hlad. Ta včerejší noc se Sasukem Uchihou - idolem všech holek a možná i kluků - mě fakticky zmohla.

V půl osmé ráno vycházím ze svého bytu a razím si to rovnou do školy, která ode mě není vzdálená ani deset minut pomalé chůze.

Sedám si do své lavice a jakmile dosednu uvidím tě zrovna přicházet do třídy. Většina holek začne okamžitě slintat blahem nebo omdlévat. Protočím nad tím jenom oči a chystám se tě dneska ignorovat. Vlastně… Chystám se tě ignorovat už napořád. Nebaví mě bejt tvojí… Hračkou? Jo. Hračkou. Nejsem z hadru jako nějaká panenka, mám taky svoje city a potřeby, jako každý normální člověk, ale to ty asi nechápeš.

Když takhle zavzpomínám na události minulých týdnů, musím se trochu pousmát. Naše první postelové dobrodružství nezačalo nikterak romanticky. Bylo to, tuším, že před půl rokem na jednom obrovském mejdanu. Oba jsme se dosti zřídili a skončili jsme u mě doma v posteli. Z té noci si z toho nic moc nepamatuju. Ráno však bylo ještě horší, když jsme se nazí vedle sebe probudili. Sasuke to vzal celkem v klidu, ale jeho tak strašně nebolel zadek jako mě. Slíbili jsme si, že to nikomu neřekneme, a že už to nikdy neuděláme… Jenomže sliby chyby. Sasuke za mnou večer přišel s tím, že to beze mě nemůže vydržet a tak jsme na to skočili  - Bohužel nebo bohudík? - znova.

Vidím jak si elegantně sedneš hned přede mě a začínáš zase všechno ostatní naprosto ignorovat, i mě, jako ostatně vždy.

Vcházím pomalu do třídy. Už vidím ostatní otravné a uječené slepice jak omdlévají nebo slintají blahem, že jsem přišel. Mě, ale nezajímají. Můj pohled se stočí na blonďáčka sedícího v lavici, který se na mě dívá zase tím zvláštním pohledem, kterým mě doslova rentgenuje posledních pár dní.

Jdu si sednout do své lavice, která je mimochodem hned před Narutem. Sednu si na židli a jako obvykle začnu všechno dění kolem naprosto ignorovat. Ostatně jako vždy.


Den pomalu končí a já jsem si za ten celý nudný školní den uvědomil, že mě Naruto naprosto ignoroval. Nepromluvil se mnou ani slovo, letmo se mě nedotknul ani se na mě nepodíval. Mám pocit, že se s ním poslední dobou něco děje. Ale co?

Vím, že mu zřejmě není příjemné, že se s ním skoro každou noc vyspím a hned ráno po probuzení odejdu. Mě to taky není dvakrát příjemné, ale musím to tak dělat. Nechci se k někomu vázat, nechci začít někoho milovat, obzvláště ne jeho. I když, poslední dobou mě k němu cosi táhne.
Cosi, co mě nedokáže v jeho blízkosti nechat chladným.
Cosi, co mě nenechá v noci spát v noci samotnýho ve svoji najednou tak velké posteli.
Cosi, co mě vždy donutí na něj myslet.
Cosi, co mě nutí se do něj pomalu ale jistě zamilovávat.
Ale to já nechci! Nechci se zamilovat! Prostě nechci!

Zazvonilo na konec poslední hodiny a já vidím Naruta jak vychází ze dveří a míří si to rovnou na chlapecké záchody. Vyrazím rychle za ním. Spěšně otevřu dveře od záchodů a vidím jak stojí opřený rukama o umyvadlo a dívá se na sebe do velkého zrcadla. Lekl se a podíval se kdo přišel. Když mě uviděl ani jeho oči nezajiskřili potěšením, že mě vidí, ani se nepousmál nebo mu na tvářích nevyvstaly roztomilé ruměnce. Nic. Nehnul ani brvou a to mě začalo štvát. Vždycky byl tak poddajný a teď nic? Proč by se to k sakru mělo nějak měnit?!
,,Proč si si mě dneska nevšímal?!"vyjedu na něj hned potom co přestanu přemýšlet o tom jak se dneska choval podivně.
,,A proč bych si tě měl k sakru všímat?! Vždyť ty mě ignoruješ taky, tak proč bych nemohl ignorovat jednou já tebe!"odsekne naštvaně.
Tohle nikdy nedělá… Nikdy mi nic neodsekne, jenom poníženě občas skloní hlavu a zamumlá omluvu. Pak se mi poddá a je mu jedno co s ním dělám… Co to s ním k sakru je?!
Pomalu přistoupím k němu a ne nějak lehce s ním mrštím o zeď naproti. Ostře se nadýchne.
,,Co si to ke mně dovoluješ?!"zařvu na něj nasupeně a chytnu ho pod krkem.
Ani si nějak obratně nevšimnu, že ho asi zřejmě dusím.

Uvědomím si to až začne podezřele značně nahlas sípat a já odtáhnu ruku od jeho krku pryč. Vyplašeně se dívám na to jak se sklonil do předklonu, drží se za krk a začne zhluboka dýchat a kašlat. Nevšimnu si jak po krátké chvíli natahuje pěst a udeří mě do břicha. Předkloním se tou bolestivou ránou, ale to jsem zřejmě neměl dělat, protože v tom okamžiku dostávám pěstí do obličeje. Zapotácím se a spadnu na zem. V pravém koutku úst mi stéká pramínek krve.

Praštím ho pěstí do břicha, předkloní se a dostane ode mě ještě jednu ránu do obličeje. Vidím jak padá na zem a z pravého koutku úst mu vytéká pramínek krve. Přikleknu si k němu a chytím ho za límec.
,,Už nehodlám bejt tvojí děvkou, když tě nějaká tvoje zkurvená fanynka v posteli přestane bavit. Najdi si jinou kurvu, která bude snášet bolest, kterou ji budeš způsobovat. Už mě to nebaví. Ještě jednou na mě sáhneš a zmlátím tě tak, že tě vlastní matka nepozná!"zavrčím mu nasupeně do obličeje a odkráčím pryč z chlapeckých záchodků.
I přesto, že ho tolik miluju musím to takhle udělat. Bude to pro mě takhle mnohem lepší a snadnější. Třeba si i někoho najdu, kdo bude schopen mi moje city opětovat.

Rychle odcházím ze školy a rychlými kroky si to mířím domů. Vím, že se může kdykoliv stavit a já mám v plánu mu to nedovolit. Nenávidím ho za to jak je nevšímavý, že si nevšiml, že mě to bolí, když do mě prudce vniká bez přípravy. Že mě nebaví jenom se dvakrát nebo třikrát políbit, maximálně mi ho vykouří a pak ho do mě narve! Já chci nějaký něžnosti. Prostě se poprvé pomilovat s někým pomalu a klidně, ne rychle a hrubě.

Další den ráno vyrazím klidně do školy. Nejsem nijak nervózní z toho, že by za mnou mohl přijít, včera jsem mu jasně něco řekl a to taky hodlám dodržet!

Sednu si do své lavice a jako obvykle se koukám po třídě. Jakmile začnou všechny holky slintat a omdlévat je mi ihned jasné, že přišel. Nevědomky svůj zrak stočím ke dveřím a vidím jak se na mě dívá celkem… Smutně?! On se na mě dívá smutně?! Pořád se na mě tak dívá než si sedne do lavice přede mnou.
,,Hej! Naruto!"vzhlédnu jakmile zaslechnu svoje jméno.
Kiba na mě mává ať jdu k nim. A tak se zvednu a jdu. Musím jít rovně, tedy vedle Sasukeho, abych se k nim dostal. Omylem, ale fakticky omylem jsem se ho jenom letmo dotknul ruky. Pocítil jsem, jak mi projel jakoby elektrický proud celým tělem.


Sedím se smutným výrazem v lavici a sleduju dění ve třídě. Vidím jak Kiba křičí na Naruta a pokýváním hlavy ho zve, aby se k nim milostivě dostavil. Naruto se zvedne a jde tedy k nim, avšak zřejmě omylem se o mě otřel. Tělem jakoby mi projel elektrický proud a já mám chuť ho chytnout a zulíbat k smrti. Cože?! Na tohle jsem nikdy nemyslel! Co to se mnou kruci ten Uzumaki kluk provedl?!

Koukám se jak mu Kiba něco říká a Naruto jenom pokyvuje spokojeně hlavou. Najednou se otáčí a naše oči se střetnou. Ošklivě se na mě zamračí a pak mě začne znovu ignorovat. Ničí mě to. Vždycky jsem dostal to co sem chtě, nikdo mi nedokázal vzdorovat, až na tohohle blonďatého kluka. Nevím proč, ale nějakým podivným způsobem mě to vzrušuje někoho dobývat a získávat ho. Není to tak snadné jako to ostatní.

Vím, že Naruto ke mně chová nějaké city. Je docela možná zřejmé, že mě i miluje a proto jsem ochoten ho získat zpátky. Nevím, jestli to co k němu chovám já, je láska, ale to přece můžu snadno zjistit i teď. S nikým jiným jsem se tak dobře necítil jako právě s ním, když byl v mé blízkosti. Sex s ním byl naprosto fantastický, milionkrát lepší než s nějakými holkami a chlapci. On do toho dává svoji duši i srdce, ostatní v tom vidí jenom chtíč, že mě dostali do postele. Ignoruje svoje vzrušení, chce vidět nejdříve uspokojeného mě a to něco znamená. Vždycky jsem se těšil na jeho blízkost a tu sladkou skořicovou vůni co vydávalo jeho tělo. Je tedy možné, že jsem se do něj opravdu zamiloval?

Jdu si sednout na své místo. Kiba mě právě pozval do jednoho podniku, kde se bude konat jakási párty a já jsem jenom nadšeně souhlasil. Přece jenom se potřebuju trochu odreagovat od toho incidentu se Sasukem.

To jsem však ale netušil, že se tam objeví i Sasuke Uchiha.

 


Komentáře

1 Narashinka, vášnivě milující SBčko Narashinka, vášnivě milující SBčko | Web | 24. října 2010 v 18:08 | Reagovat

Kawai... nádhera =) honem další =)

2 Haki /Kioko Sasaki/ Haki /Kioko Sasaki/ | Web | 27. října 2010 v 20:35 | Reagovat

Aaa dál???????..užasný..rychle dál...)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama