!REKLAMY!
!Minulý blog!

Chceš se spřátelit?

!!!ROZVRH POVÍDEK!!!

Pondělí: Chci jen zpátky domů!
Úterý: Sex(y) hračka jménem Naruto
Středa: Je to tvoje
Čtvrtek: Sex(y) hračka jménem Naruto
Pátek: I wanna make up right now
Sobota: What really for you I am?
Neděle: Povídka na přání

Medailonek

24. října 2010 v 20:26 | NaRuKo UcHiZuMaKi |  Povídky na přání
Starší povídka na přání ^^ Jen, abyste věděli od čeo je vlastně odvozena povídka I wanna make up right now =)
!!! Lehké Shounen-ai, 12+ !!!



Sasuke seděl na konci střechy Orochimarova sídla. Díval se na zapadající slunce a v každé ruce svíral jeden medailonek. V té pravé ruce byl medailonek, který vevnitř skrýval Sasukeho malou fotečku. Ten patřil Narutovi. V té druhé, v té levé ruce držel medailonek s Narutovou malou fotečkou. Ten pro změnu patřil zase Sasukemu. Uvázal si ho kolem svého bělostného krku a zavzpomínal na dobu, kdy se se svojí láskou loučil.

,,Sasuke, ale já pořád nechápu, proč chceš odejít?! To ti fakt už na mě nezáleží?!"křičel na něj smutně Naruto, když stáli kousek od hlavních bran Listové vesnice.
,,Naruto… Ty moc dobře víš jak tě miluju, ale já tu nemůžu zůstat, dokud budu vědět, že můj bratr žije. Pochop to, prosím."odpověděl Sasuke a posmutněle se usmál.
Pohled na naprosto zničeného Naruta mu trhalo srdce, ale nemohl si prostě pomoct. Musel odejít, prostě musel, a nic ani nikdo mu v tom nemohl zabránit. Ani Naruto.
,,Já… Vím, že ho nenávidíš, ale to opravdu musíš opustit mě a ostatní a odejít k tomu slizkýmu tvorovi bez páteře, aby si byl silnější?!"Narutovi stékaly po tvářích slzy a v ruce drtil onen medailonek, který měl přivázaný na krku.
,,Ano Naruto, já musím."odpověděl bez námahy Sasuke.
Naruto v tu chvíli strhnul medailonek ze svého krku a hodil ho k Sasukeho nohám. Ten na něj koukal dosti vyjeveně.
,,Na. Vem si to. Já už to nechci."zavrčel i přes slzy, které si razily cestičku po jeho tváři.
,,Až se rozhodneš vrátit, já už tu nebudu pro tebe. Nehodlám tu čekat kdovíjak dlouho na někoho, o kterém stoprocentně nevím, že se mi vrátí živí a v pořádku bez známky toho, že by mě nepřestal milovat."vysvětlil Naruto a popotáhl.
Sasuke sebral ze země šperk a dal si ho do kapsy. Poté se otočil k Narutovi zády. Nechtěl, aby viděl, že brečí, nechtěl, aby viděl jeho slabost pro něj.
,,JÁ PROSTĚ NECHCI ABYS MI TAM NĚKDE UMŘEL!"zakřičel na něj frustrovaně Naruto svezl se na zem.
Sasuke měl sto chutí sebrat se a utíkat k němu, ale nemohl. Nesměl. Musel jít.
,,Brzy se uvidíme, Naruto. Nezapomenu na tebe."šeptnul Sasuke spíše pro sebe a zmizel v korunách stromů.


,,Naruto!"blonďatý chlapec se otočil jakmile uslyšel někoho volat své jméno.
,,Co chceš Sakuro."zabručel.
Neměl na ni náladu. Neměl náladu na nikoho od té doby co ON odešel.
,,Sasuke se vrátil!"zapištěla nadšeně a už táhla Naruta na místo, kde se měli sejít.

A opravdu ON tam byl a ležérně se opíral o strom s arogantním úšklebkem na tváři jako vždy. Kakashi stál opodál a četl si zřejmě velmi zajímavou oranžovou knížku..
,Moc se nezměnil.'pomyslel si rychle Naruto a nasadil svůj nudný obličej.
Sasuke si je přeměřil pohledem. Zastavil se na Narutovi.
,Nezměnil se.'pomyslel si a v kapse u svých kalhot svíral onen medailonek patřící právě jemu.
,,Tak bando, myslím, že byste si chtěli užít jeden druhého, takže vám dneska dávám volno. Zítra ve stejnou dobu u hlavní bran Konohy. Sbalte si potřebné věci tak na týden. Půjdeme do Suny."zavelel Kakashi a zmizel v obláčku bílého kouře.
,,Sakuro!"zavolal kdosi a jmenovaná se otočila.
,,Tak pojď!"zavolala na ní blondýnka.
,,Už jdu Ino!"křikla na ni Sakura.
,,Takže ahoj zítra kluci!"zamávala jim a utíkala k Ino, kterou na uvítanou vášnivě políbila.
Sasuke na to koukal trochu vykuleně a Naruto zase naopak naprosto znuděně. Už se skoro podobal Shikamarovi.
,,Oni dvě?"zamručel Sasuke nechápavě a sledoval dvě dívky, které šly ruku v ruce po ulici.
,,Jo."pokrčil rameny Naruto.
,,Jsou spolu už rok. Nějak jim došlo, že se zřejmě o ně už nebudeš zajímat a pak zjistili, že neopětovaná láska k tobě z nich udělala lesbičky. Nějakej problém s tím?"pozdvihl tázavě Naruto obočí a dal si ruce do kapes svých oranžový kalhot.
,,N-Ne… Jen je to… Takový zvláštní… Ale… Díkybohu."odpověděl Sasuke šťasten, že má o dvě nejhorší fanynky míň.
,,Hmm… Tak já půjdu už taky."zamručel směrem k černovláskovi blonďák a chtěl se rozejít, něčí silné paže mu to však nedovolily.
Sasuke si ho k sobě zezadu přitiskl. Naruto se nebránil. Zatím.
,,Chyběl si mi…"zašeptal mu do ucha.
,,Ty mě první rok taky…"odpověděl na to jenom Naruto.
,,P-První rok?"Sasuke myslel, že se přeslechl.
,,Jo. První rok jsem se choval jako naprostej idiot. Den co den jsem chodil k bráně a díval se jestli se neobjevíš. Po roce mě to však už přestalo bavit a vykašlal jsem se na to. Uvědomil jsem si, že se asi nevrátíš a naučil jsem se s tím žít, i když to chvíli bolelo, přežil jsem to… Říkal jsem ti přece, že až se uráčíš vrátit, že já už na tebe čekat nebudu…"vysvětlil Naruto a i když mu to bylo líto a bylo mu i do breku musel to prostě říct, neměl jinou možnost.
Sasuke se zarazil. Myslel si, že to nebude brát vážně.
,,Ty to jenom tak říkáš, viď, že jo! Je to jenom blbá sranda jak mě vystrašit, že ti už na mě nezáleží, že je to tak Naruto!"Sasuke o něj nechtěl přijít.
Naruto se vymanil z jeho náruče a podíval se mu do očí.
,,Záleží mi na tobě, ale už jenom jako na kamarádovi."podíval se na medailonek, který se vesele houpal na Sasukeho bělostném krku.
Natáhl ruku a strhl mu ho z krku.
,,Tohle už by pro tebe nemělo mít žádnou cenu. Dali jsme si to, když jsme se milovali, ale teď je to pryč."zamumlal Naruto a položil mu ho do ruky.
,,Ale já tě pořád miluju a… Ty mě taky! Vím to!"vykřiknul Sasuke.
,,Nevíš nic Sasuke… Je milý, že mě pořád miluješ… Klidně ho dál nos, vadit mi to nebude, já ten svůj už dávno nemám…"řekl Naruto.
,,Ty ne, ale já ho mám pořád."najednou vytáhl medailonek a rozevřel ho.
Na Naruta vykoukla Sasukeho fotka a proti své vůli se musel pousmát.
,,Je to pryč Sasuke… Zapomeň na to, tak jako já."pohladil ho po tváři a odešel.
Sasuke stál strnule na místě, neschopen jediného pohybu. On ho nechal. On na to všechno zapomněl. No to snad není možný!
,,Stejně tě dostanu Naruto, neutečeš mi. Miluješ mě, je ti to vidět na očích. Teď jenom přijít na to jak to z tebe dostat."zamumlal si Sasuke pro sebe.
Teď se ho přece nevzdá. NEMŮŽE! NESMÍ! Musí ho získat! MUSÍ! Ale jak? To už je zřejmě jenom ve hvězdách. Sasuke drtil oba medailonky v rukách a pomalým krokem se odebíral k sobě domů. Jeho dům potřeboval projít mnoha úpravami a hlavně velkým úklidem, při němž Sasuke vymyslí jak ho dostat zpátky.

Donutí ho, aby mu řekl, že ho miluje. Donutí ho, aby to řekl od srdce, protože on sám nevěřil tomu, když mu říkal, že na všechno zapomněl. Bylo lež. Jedna velká lež.

Konec

 


Komentáře

1 Luella-chan-SBnko Luella-chan-SBnko | Web | 25. října 2010 v 15:26 | Reagovat

myslím,že tuhle povídku už jsem jednou četla...ale to je fuk XD...je vážně krásna!...úplně boží! Fakt!!!!...ňahahaha XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama